Odpovědný řešitel: Ing. Patrik Budský
Další řešitelé z Ústavu ŘEP: Ing. Rebeca Zelenská Moraes Barbosa; Ing. Olga Dobrovolschi; Ing. Luna Azul Cantillo, MSc.; doc. Ing. Theodor Beran, Ph.D.
Grantová podpora: Studentská grantová soutěž ČVUT
Trvání projektu: 2021-2022
Anotace projektu:
Výzkumný projekt se opírá o čtyři pilíře (oblasti), jejichž sloučením lze účinně restrukturalizovat a posílit českou ekonomiku, jež je oslabena po krizi spojené s nemocí Covid-19. Pilíře zahrnují obchodní modely, kreativní ekonomikou, hodnocení výkonnosti inovačních projektů v krizových obdobích a transferu technologií. Potenciální přínos inovace obchodních modelů tkví především ve zvýšení efektivnosti a konkurenceschopnosti české ekonomiky. Další eventuální přínos představuje posílení Průmysl 4.0, jelikož implementace tohoto fenoménu vyvolává potřebu kompletní rekonfigurace podniku a případně i jeho obchodního modelu. Nové přístupy v kreativních ekonomických odvětvích a jejich interakce se vzdálenými obory případně mohou oživit českou ekonomiku tím, že vzniknou neprozkoumané perspektivní obchodní příležitosti a že se zvýší účinek digitální komunikace. Přínos výzkumu na poli hodnocení výkonnosti inovačních projektů v krizových obdobích má potenciál ve zvýšení tržního potenciálu českých podniků. Inovace modelu českého transferu technologií a znalostní může potenciálně vést ke zvýšené implementaci akademických výsledků vědy a výzkumu, vzniku více spin-off společností, obohacení soukromého sektoru o nové technologického "know-how" oproti zahraničí. Kombinací uvedených přístupů je kruciálně posilována konkurenceschopnost české ekonomiky v tradičních průmyslových odvětvích, v odvětvích spoléhající na moderní digitální technologie, veřejné i akademické sféře. Vědecký potenciál projektu je dán především postupem řešení, zahrnujícím vědecké metody zkoumání od systémového přístupu až k simulacím. Aktuálnost projektu je s ohledem na probíhající epidemiologickou situaci v souvislosti s onemocněním Covid-19, a její stále rostoucí nepříznivé důsledky na ekonomiku České republiky, velmi vysoká.
Odpovědný řešitel: Ing. Petr Weisser
Další řešitelé z Ústavu ŘEP: Ing. Matouš Machka, Ing. Patrik Budský, Ing. Václav Michalec, Ing. Andrej Lacko, prof. Ing. František Freiberg, CSc., doc. Ing. Theodor Beran, Ph.D.
Grantová podpora: Studentská grantová soutěž ČVUT
Trvání projektu: 2020-2022
Anotace projektu:
Mnoho výrobků (zařízení, systémů) je stále navrhováno, vyráběno a provozováno s malým či neexistujícím akcentem na analýzu nákladů životního cyklu. Stále vyšší potřeba vyvíjet výrobky, které budou konkurenceschopné nejen svými výrobními náklady, ale také svými náklady na provoz a likvidaci, zesiluje tlak na implementaci principů managementu nákladů životního cyklu (LCC) v rozhodování podniků o výrobkových a technologických inovacích. Projekt se zaměřuje na metody a postupy pro analýzu a komplexní hodnocení nákladů podél životního cyklu výrobku, metody odhadů nákladů, tvorbu modelů celoživotních nákladů výrobku, postupy ověřování nákladové efektivnosti výrobkových a technologických inovací, analýzu senzitivity a identifikaci vazeb mezi OPEX/CAPEX a finální hodnotou vyráběných výrobků.
Odpovědný řešitel: Ing. Iveta Mlezivová (Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i.)
Řešitelé z Ústavu ŘEP: prof. Ing. František Freiberg CSc.; doc. Ing. Theodor Beran Ph.D.
Spolupracující organizace: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i.; Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.; České vysoké učení technické v Praze - Fakulta strojní
Grantová podpora: Technologická agentura České republiky (TAČR), program Éta
Trvání projektu: 04/2018 - 05/2021
Cíl projektu:
Cílem řešení projektu je vytvoření nových originálních modelů a nástrojů pro hodnocení stavu a vývoje kvality pracovního života v ČR (komplexně spojující klíčové objektivní charakteristiky i subjektivně vnímané aspekty práce) v dynamicky se proměňující společnosti, její ekonomiky, společenských vztahů a dalších konkrétních podmínek. Modely a nástroje budou podle povahy obsahu a charakteru uzpůsobeny určeným uživatelům na různých úrovních (na makro úrovni i podnikové úrovni) a poskytnou základ pro efektivní řízení i pro možné ovlivňování budoucí KPŽ v ČR. Unikátnost a novost VP spočívá v samotném předmětu řešení. Jádrem a obsahem řešení výzkumného projektu je samotná podstata a realita kvality života, resp. kvality pracovního života, na kterou je mimo jiné program ÉTA rámcově zaměřen.
Výstupy projektu:
› Výzkumná zpráva projektu
› Certifikovaná metodika pro monitorování a řízení nákladů a ztrát z titulu pracovních úrazů
› Originální makroekonomický model kvality pracovního života (M-KPŽ)
› Nový vzdělávací pilotní modul pro efektivní řízení kvality pracovního života, BOZP a ergonomie
› Workshopy k vytvořenému modulu KPŽ a vzdělávacímu modulu KPŽ a BOZP a ergonomie
Webové stránky projektu: Portál VÚBP a Portál BOZP
Odpovědný řešitel: Ing. Pavel Scholz
Další řešitelé z Ústavu ŘEP: Ing. Petr Weisser, Ing. Zdeněk Kadlec
Zadavatel projektu: Asociace samostatných odborů
Trvání projektu: 2020
Anotace projektu:
Studie se obecně zaměřuje na popis možných změn pracovní síly v době digitalizace, automatizace a robotizace. V první části studie jsou vymezeny a charakterizovány hlavní trendy, které působí a budou působit na pracovní sílu a trh práce. Důraz je zde kladen především na vybrané klíčové technologické trendy jakými jsou systémová integrace, IoT, BigData a SmartData, umělá inteligence, cloud computing, moderní podnikový SW, automatizace, robotizace atd. a jejich předpokládané působení do budoucna. Druhá část studie se věnuje dopadům digitalizace, automatizace a robotizace na pracovní sílu a trh práce. Konkrétně se zaměřuje na reálné ovlivnění naší práce automatizací a objemy ovlivněných pracovních míst v závislosti na zemi, ekonomickém sektoru nebo typu podniku. Dále jsou v této části představeny nadbytečné, stabilní a nové profese, požadované dovednosti nebo postoje zaměstnanců k očekávaným změnám. V souvislosti se změnami v oblasti profesí a potřebných dovedností je pak také věnován prostor problematice rekvalifikací a potenciálnímu nedostatku pracovníků s vyšším vzděláním. Třetí, závěrečná část práce se pak věnuje dopadům na společnost.
Odkazy:
- Studie možných změn pracovní síly v době digitalizace a robotizace (.pdf)
- Video z konference (přesměrování na facebook)
Odpovědný řešitel: prof. Ing. František Freiberg CSc.
Další řešitelé z Ústavu ŘEP: doc. Ing. Theodor Beran Ph.D.; Ing. Miroslav Žilka Ph.D.; Ing., Bc. Ladislav Vaniš; Ing. Patrik Budský; Ing. Petr Weisser
Spolupracující organizace: Univerzita Karlova - Přírodovědecká fakulta
Grantová podpora: Technologická agentura České republiky (TAČR), program Éta
Trvání projektu: 04/2018 - 12/2020
Cíl projektu:
Hlavním cílem projektu je odhalení potenciálu ukrajinské pracovní síly snížit očekávaný nedostatek pracovních sil ve vybraných odvětvích zpracovatelského průmyslu. Dále budou identifikovány klíčové profese a dovednosti, které by měly být zaplněny zahraniční pracovní silou, navrženy formy a obsahové zaměření vzdělávacích programů a doprovodná podpůrná opatření pro urychlení adaptace a integrace zahraniční pracovní síly do příslušného segmentu českého trhu práce.
Cílem je i vytvoření metodiky pro měření úspěšnosti a efektivity migrace a integrace pracovníků a návrh indikátorů pro průběžné monitorování dopadů deficitu jednotlivých technických profesí na výkonnost podniků ve strojírenském průmyslu. Získané poznatky lze využít i pro návrhy změn současné praxe a legislativy fenoménu migrace.
Výstupy projektu:
› Studie potenciálu pracovní síly na Ukrajině
› Studie kvantitativních a kvalitativních požadavků českého průmyslu na pracovní sílu v měnících se podmínkách Průmyslu 4.0
› Návrh procesu získávání a integrace pracovníků z Ukrajiny
› Metodika pro měření úspěšnosti a efektivity migrace a integrace v prostředí českého průmyslu
› Workshop 1 - migrace jako nástroj pro řešení nedostatku pracovních sil v českém průmyslu
› Workshop 2 - proces řízené migrace a cesty k jeho zefektivnění
› Odborný článek 1 - Kvantitativní a kvalitativní požadavky českého strojírenství na pracovní sílu v měnících se podmínkách spojených s nástupem Průmyslu 4.0
› Odborný článek 2 - Potenciál pracovní síly na Ukrajině pro český průmysl
› Odborný článek 3 - Návrh procesu získávání a integrace pracovníků z Ukrajiny v prostředí českého průmyslu
Webové stránky projektu: http://proceskyprumysl.g6.cz/
Pravidelný řešitel: Ing. Pavel Scholz (2014-2020)
Další řešitelé z Ústavu ŘEP (v různých letech): Ing. Miroslav Žilka, Ph.D.; prof. Ing. František Freiberg, CSc.; Ing. Barbora Stieberová, Ph.D.; další zaměstnanci ústavu; studentky a studenti magisterského a doktorského studia
Grantová podpora: Vnitřní soutěž ČVUT
Trvání projektu: 2014-2020 (vždy jednoleté projekty)
Zaměření projektů:
- Pracoviště s kolaborativním robotem, Aditivní výroba vs. konvenční výroba (2020)
- Projektový management, Statistika (2019)
- Moderní kalkulační metody, Environmentální hodnocení, Business Intelligence (2018)
- Ergonomie, Simulace ergonomie (2017)
- Průmysl 4.0, Počítačová simulace výrobních systémů, Hodnocení investic a rizika (2016)
- Aditivní výroba (2015)
- Finanční účetnictví (2014)
Odpovědný řešitel: Ing. Patrik Budský
Další řešitelé z Ústavu ŘEP: prof. Ing. František Freiberg, CSc.; doc. Ing. Theodor Beran, Ph.D.; Bc. Andrej Lacko
Grantová podpora: Studentská grantová soutěž ČVUT
Trvání projektu: 2019-2020
Anotace projektu:
Projekt se zaměřuje na obchodní modely, které jsou nástrojem pro komercializaci podnikatelských záměrů a technických řešení (inovací). Významné změny, které přináší fenomén Průmysl 4.0, respektive digitalizace a robotizace, vyvolává potřebu kompletní rekonfigurace způsobu vytváření hodnoty pro podnik a jeho koaliční partnery. Předkládaný projekt je specifický svým originálním přístupem k inovacím obchodních modelů. Těžiště bádání je zaměřeno na komplexní simulaci změn obchodního modelu podniku. Řešení se zakládá na modelování scénářů obchodních modelů a jejich vyhodnocení. Na vytvořených modelech se dále budou řešit typické problémy, jež se v rámci implementace obchodních modelů v podnicích vyskytují.
Projekt si klade za cíl:
Hlavní cílem projektu je vytvoření otevřeného aplikovatelného modelu. Tento otevřený model bude využitelný především pro simulace změn obchodních modelů a jejich dopadu na vnitropodnikové řízení. Na modelu budou demonstrované dopady změn obchodního modelu na výši a strukturu nákladů, zisk a vybrané zdroje. Dalším cílem projektu je zjistit, jak odlišné obchodní modely ovlivňují hodnotu společnosti, jaké například kladou potřeby na kalkulační systém a profesní strukturu zaměstnanosti v daném podniku. Cílem projektu je i seznámení odborné veřejnosti s výsledky výzkumu.
Předpokládané výstupy projektu:
Hlavním výstupem projektu bude studie přínosů implementace obchodních modelů, založené na scénářích. Součástí studie bude zhodnocení vlivu změny (inovace) obchodního modelu na zisk a hodnotu společnosti. Zajištění hlavního výstupu budou sloužit dílčí výstupy zejména v podobě identifikace relevantních faktorů, které indikují potřebu změny (inovace) obchodního modelu, deskripce způsobů a forem inovace obchodního modelu, analýzy potenciálu úspěšnosti vybraných obchodních modelů a analýza dopadu změny obchodního modelu na požadované kompetence pracovníků.
Registrační číslo: CZ.07.1.02/0.0/0.0/16_040/0000363
Odpovědný řešitel: Ing. František Lopot, Ph.D. (Ústav konstruování a částí strojů)
Manažer projektu: Ing. Miroslav Žilka, Ph.D. (Ústav řízení a ekonomiky podniku)
Další řešitelé z Ústavu ŘEP: Ing Barbora Stieberová, Ph.D.; Ing. Pavel Scholz
Spolupracující ústavy: Ústav konstruování a částí strojů; Ústav řízení a ekonomiky podniku; Ústav automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel
Grantová podpora: Operační program Praha pól růstu; výzva 24: Podpora transferu technologií a znalostí z výzkumných organizací do praxe
Trvání projektu: 01/2018 - 12/2019
Cíl projektu:
Projekt řeší urgentní situaci, která vzniká v návaznosti na strategii oběhového hospodářství (Circular Economy) nově připravenou Evropskou komisí a na nový Zákon o odpadech. Ten mimo jiné počítá s progresivním růstem poplatků za skládkování a od roku 2024 s jeho úplným zákazem, což staví stávající systém nakládání s odpady před zcela nové výzvy. V souvislosti s nástupem výše uvedených legislativních faktorů lze předpokládat významný nárůst poptávky po energetickém využití odpadu, což může mít negativní dopady na vytížení dopravní infrastruktury spojené s transportem směsného komunálního odpadu (SKO) do zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO).
Cílem projektu je vývoj klíčových prvků systému, které umožní realizovat transport SKO především pomocí kolejové dopravy (tramvaje, vlaky) tak, aby zvýšení zatížení silniční infrastruktury spojené s výše zmíněnými trendy, bylo minimalizováno.
Prověřované koncepty:
› Kontejner univerzálně použitelný pro nákladní auta, vlaky, tramvaje
› Přestavba tramvaje T3 pro transport odpadu
› Plnící stanice kontejnerů
› Možnosti automatizovaných skladišť odpadu
› Překládání kontejnerů na kolejová vozidla
Hlavní fáze a výstupy projektu:
Realizace projektu je rozdělena do dvou fází:
1. Fáze – ověření proveditelnosti (2018) – zaměřuje se na:
› Ověření technické proveditelnosti jednotlivých konceptů
› Kvantifikaci ekonomických a environmentálních přínosů jejich realizace
› Analýzy konkurence, tržní poptávky, tržního uplatnění a zájmu aplikační sféry
› Prověření možností ochrany duševního vlastnictví a výběr vhodné varianty
Výstupem první fáze jsou 3D modely pro ověření technické proveditelnosti zvolené koncepce klíčových prvků, analýza konkurence, ekonomické a environmentální proveditelnosti a přínosnosti. Tyto podklady budou předloženy Radě pro komercializaci ČVUT v Praze, která na základě posouzení komerčního potenciálu jednotlivých konceptů rozhodně o jejich postupu do druhé fáze.
2. Fáze – příprava komercializace (2019): bude podporovat pouze úspěšně ověřené dílčí projekty. Pro ty bude virtuální 3D model dále rozpracován do podoby detailní dokumentace potřebné pro výrobu., tj. vytvářena výrobní dokumentace. V rámci řešení technické stránky jednotlivých konceptů budou prováděny následující činnosti:
› Ze 3D modelu budou odvozeny výkresy jednotlivých sestav a dílů.
› Pro jednotlivé díly bude proveden technologický rozbor a výkresy budou doplněny o informace nutné pro technologické provedení dílů.
› Na základě konečných tvarů dílů budou provedeny detailní výpočetní kontroly podle metod navrhování strojních dílů a mechanismů.
› V případě potřeby budou na základě detailních výpočtů díly upraveny jednak v modelu a jednak ve výkresech.
› Bude vydána prototypová výrobní dokumentace.
› Bude vyroben prototyp – pro vybrané koncepty.
Kromě činností směřujících k technickému převedení konceptu do reálného produktu, budou probíhat další nezbytné činnosti:
› Příprava podkladů pro vhodný typ ochrany duševního vlastnictví, realizace nebo alespoň započetí procesu ochrany duševního vlastnictví
› Ekonomické, environmentální a kapacitní analýzy pro podporu volby optimálního technického řešení
› Vytvoření plánu komercializace
› Příprava smluv pro dodavatele/výrobce prototypů
› Příprava licencí výstupů projektu koncovému uživateli
Výstupem druhé fáze tedy bude vyrobený prototyp nebo vypracovaná výrobní dokumentace, dále plán komercializace a zahájený proces ochrany duševního vlastnictví.
Odpovědný řešitel: Ing. Pavel Scholz
Další řešitelé z Ústavu ŘEP: prof. Ing. František Freiberg, CSc.
Zadavatel projektu: Podnik z komerčního sektoru
Trvání projektu: 2018-2019
Anotace projektu:
Projekt se zaměřuje na analýzu trhu žáruvzdorných produktů a vyhodnocení předpokladů pro desetiletou perspektivu jejich výroby. V první části studie jsou charakterizovány výrobní technologie, jakožto jeden z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících hlavní parametry výrobků, jejich kvalitu a cenu. Další část studie je zaměřena na trendy v oblasti moderních technologií koncových zákazníků, jejich preference a předpokládaný vliv na spotřebu žáruvzdorných produktů. Třetí část studie mapuje stav a vývoj legislativy v návazných oblastech.
Odpovědný řešitel: Ing. Jan Lhota
Další řešitelé z Ústavu ŘEP: doc. Ing. Theodor Beran, Ph.D.; Bc. Olga Dobrovolschi; Mgr. Alexey Ryzhkov
Grantová podpora: Studentská grantová soutěž ČVUT
Trvání projektu: 2017-2019
Anotace projektu:
Hlavní cílem zamýšleného projektu je vytvoření cílené systemizace moderních kalkulačních metod vyúsťujících do základny pro jejich reálné propojování s projevujícími manažerskými potřebami vyvolanými revolučními trendy. Tento projekt bude mít otevřený charakter, to znamená, že dalším poznáním se budou moci vazby zpřesňovat a především řešit zmírnění důsledků slabých míst. Výsledky projektu budou využitelné především ve vnitřním řízení podniku. Důvodem je neustálá potřeba redukce nákladů v podnikových procesech.
Odpovědný řešitel: Ing. Martin Kyncl
Další řešitelé z Ústavu ŘEP: prof. Ing. František Freiberg, CSc.
Grantová podpora: Studentská grantová soutěž ČVUT
Trvání projektu: 2017-2018
Anotace projektu:
Projekt je zaměřen na oceňování know-how strojírenských podniků. Navazuje na počáteční podrobnou rešerši problematiky výzkumem zaměřeným na vymezení, identifikaci, analýzu a vyhodnocení komponent know-how pomocí dotazníkového šetření a vícekriteriální analýzy. Další součástí projektu je návrh modelu oceňování know-how, jeho porovnání se standardně užívanými oceňovacími modely a využití v oceňovací praxi.
Odpovědný řešitel: Ing. Pavel Scholz
Další řešitelé z Ústavu ŘEP: prof. Ing. František Freiberg, CSc., Ing. Miroslav Žilka, Ing. Michal Koukal
Grantová podpora: Studentská grantová soutěž ČVUT
Trvání projektu: 2014-2016
Projekt si klade za cíl:
1. Demonstrovat potenciál využitelnosti modelů výroby vystavěných na bázi softwaru.
2. Simulace a vyhodnocení dopadů změn podstatných parametrů výrobního systému na výrobní náklady, časovou dimenzi, kvalitu, kapitálovou náročnost, objem zásob, pracnost a další výkonové aspekty výkonového procesu.
3. Vytvoření koncepce (metodiky) hodnocení přínosů digitalizace výrobních systémů založené na komplexním hodnocení technických, ekonomických a tržních aspektů výroby.
4. Publikační a prezentační činnost pro odbornou veřejnost, případně speciálně zaměřenou na zainteresované podniky.
Předpokládané výstupy jsou rozděleny dle etap:
V 1. etapě (2014) jsou předpokládány tyto výstupy:
› Rešerše v oblasti modelování výrobních systémů.
› Specifikace a porovnání jednotlivých softwarových řešení a obsažených nástrojů.
› Komplexní zdůvodnění výběru software pro definované výrobní procesy a jeho pořízení (z jiných prostředků, mimo SGS projekt).
V 2. etapě (2015 až 2016) jsou aktuálně očekávány tyto výstupy:
› Vyhodnocení efektivity optimalizace výrobního systému, posouzení výrobních ukazatelů (výrobní takt zařízení nebo výrobního systému, náklady na kus, využití výrobních zařízení, velikost skladových zásob, …).
› Vyhodnocení dopadů změn parametrů výrobního procesu na výstupy.
› Vyhodnocení citlivosti výstupů na změny v procesu.
› Souhrnné vyhodnocení přínosů digitalizace z pohledu času, nákladů a jiných výrobních ukazatelů.
› Vyhodnocení možností použití digitální továrny u nově vznikajících podniků a stávajících malých a středních podniků.
Odpovědný řešitel: Ing. Josef Košťálek
Další řešitelé z Ústavu ŘEP: Ing. Cristian George Gruia, doc. Ing. Michal Kavan, CSc.
Grantová podpora: Studentská grantová soutěž
Trvání projektu: 2013-2015
Cíle projektu:
Sestavení prakticky využitelné metodiky pro stanovení optimální sekvence zakázek a výrobních předstihů při rozvrhování výroby pomocí optimalizačních algoritmů (lineární programování, matematické modely, heuristické metody, genetické algoritmy).
Výstupy:
› Model pro stanovení optimální sekvence zakázek s ohledem na minimalizaci nastavovacích časů.
› Model pro optimální umístění nového prvku (např. stroje nebo centrálního skladu) do výrobního systému.
› Model pro optimalizaci logistických tras.
Odpovědný řešitel: Prof. Ing. František Freiberg, CSc.
Další řešitelé z Ústavu ŘEP: Ing. Miroslav Žilka, Ph.D.; Ing Barbora Stieberová, Ph.D.; Doc. Ing. Jan Vlachý, Ph.D., Ing. Miroslav Prajer; Ing. Šárka Findová
Spolupracující organizace: University of Nottingham, University of Valladolid, Institute of High Pressure Physics, Applied Physics Research Group, Promethean Particles, Centro Ricerche FIAT, PPG Industries, Repsol, Solvay, TopGaN, Ceramisys, Van Loon Chemical Innovations, Pielaszek Research
Grantová podpora: 7. Rámcový program
Trvání projektu: 2001-2016
Hlavní výstupy:
Projekt SHYMAN se zaměřuje na vývoj nové technologie výroby nanomateriálů založené na principu hydrotermální syntézy (http://www.shyman.eu/process.php). Tento z chemického pohledu jednoduchý princip výroby nanomateriálů tzv. „mokou metodou“ otestovaný v laboratorních podmínkách je v rámci projektu převáděn na komerční průmyslovou nepřetržitou výrobu produkující řádově stovky tun vysoce kvalitních nanočástic (TiO2, CeO2, ZrO2, AlO(OH),…) rozptýlených ve vodě. Tyto nanočástice nachází široké uplatnění v různých průmyslových odvětvích. Možnost jejich aplikace v komerčních produktech a jejich přínosy prověřují projektoví partneři – významní zástupci z řad evropského průmyslu (CRF-Fiat, PPG, SOLVAY, REPSOL a další).
Průmyslové aplikace nanomateriálů
Produktová aplikace / Průmyslové odvětví
› „kostní lešení“ / farmaceutický průmysl
› pokročilé PU pěny / stavebnictví, automotive
› krycí laky (odolné proti UV a poškrábání) / automotive
› pokročilé polymery / automotive
› nová generace organických fotovoltaických panelů / energetika, elektrotechnika
Hlavním úkolem ústavu v rámci projektu je posouzení dopadů na životní prostředí a nákladů spojených jak s vyvíjenou výrobní technologií, tak s vybranými produktovými aplikacemi nanomateriálů a to v průběhu celého jejich životního cyklu (tzv. analýzy Life Cycle Assesment a Life Cycle Costing. Naší úlohou je tedy prověření, zda výrobní technologie a produkty obsahující nanočástice jsou jak šetrné k životnímu prostředí, tak cenově konkurenceschopné ve srovnání s jinými výrobními technologiemi a alternativními produkty. Řešení této otázky je prováděno s využitím pokročilých softwarových nástrojů a rozsáhlých elektronických databází.
Hlavní výstupy projektu:
› Realizace procesu velkoobjemové kontinuální výroby nanočástic na bázi hydrotermální syntézy.
› Ověření aplikace nanočástic v rámci produktových case study.
› Posouzení environmentálních dopadů a ekonomické konkurenceschopnosti jak nově vyvíjené technologie výroby nanočástic, tak jejich produktových aplikací.
Webové stránky projektu: http://www.shyman.eu/
Odpovědný řešitel: Prof. Ing. František Freiberg, CSc.
Další řešitelé z Ústavu ŘEP: Ing. Barbora Stieberová, PhD.; Ing. Petr Žemlička
Spolupracující organizace: Leeds Metropolitan University, England; Jaume 1 University, Spain; Cracow University of Economics, Poland; FH Joanneum, Austria; 3s, Austria; DAA, Germany Vassan ammattikorkeakoulu Oy, Finland
Grantová podpora: Tento projekt byl podpořen Evropskou komisí. Číslo projektu: 518586-LLP-LLP-1-ERASMUS-ECUE.
Trvání projektu: 2011 - 2013
Hlavní výstupy:
Work Based Learning as Integrated Curriculum (WBLIC) byl dvouletý mezinárodní výzkumný projekt zaměřený na identifikaci nejlepších zkušeností (best practices) v oblasti vzdělávacích programů na VŠ vytvořených ve spolupráci s praxí. Cílem projektu bylo zlepšit akreditované vysokoškolské studijní programy prostřednictvím rozvíjení a implementace konceptu integrovaného kurikula. Koncept integrovaného kurikula je chápán jako klíčový pro plánování a poskytování vzdělávání v souladu s potřebami trhu práce.
Partneři projektu sdíleli zkušenosti a přístupy k work-based-learning ze svých institucí v různých zemích, identifikovali nejvhodnější principy, vytvořili metodiku pro rozvoj a implementaci integrovaného kurikula založenou na nejlepších zkušenostech, která slouží představitelům vysokých škol, jejichž úkolem je rozvoj a zkvalitňování vzdělávacích programů.
Hlavní výstupy projektu:
› Přehled work-based learning v Evropě.
› 15 případových studií z partnerských vysokých škol, které poskytují podrobné informace o vzdělávacích programech vytvořených ve spolupráci s praxí.
› Metodika založená na nejlepších zkušenostech (Good practice framework) pro vysokoškolské instituce, zaměstnavatele, zaměstnavatelské organizace (pdf k dispozici na webových stránkách projektu).
› Minikonference organizované ve Vídni, Krakowě a Praze byly zaměřeny na testování relevance a aplikovatelnosti vytvořené metodiky (Good Practice framework) v jednotlivých národních kontextech.
Webové stránky projektu:http://www.wblic.org.uk/
Odpovědný řešitel: Prof. Ing. František Freiberg, CSc.
Další řešitelé z Ústavu ŘEP: Ing. Miroslav Žilka, Ph.D.; Ing Barbora Stieberová, Ph.D.; Doc. JUDr. František Klimeš, CSc., Ing. Vladimír Žáček, CSc., MBA
Spolupracující organizace: DTU Kodaň, IDEA Kolding, NICENT Belfast, HAN University Eindhoven
Grantová podpora: Operační program Praha adaptibilita (OPPA)
Trvání projektu: 2008 - 2010
Hlavní výstupy:
Cílem projektu je povzbudit technicky orientované studenty Fakulty strojní, ČVUT v Praze, aby plně zužitkovali nabyté odborné znalosti a rozšířili si klíčové manažerské a ekonomické vědomosti před vstupem do praxe.
Cíle projektu:
› Přiblížit témata relevantní pro každodenní řízení malého inovativního podniku, jako je například samostatné rozhodování, řízení lidí, projektů, podpora strategického, analytického a koncepčního myšlení založeného na informacích.
› Připravit absolventy na nejčastější ekonomické výzvy, které je po vstupu do praxe čekají, jako jsou tvorba business plánu, finančního plánu, zajištění zdrojů financování, tvorba rozpočtů výrobkových kalkulací atd..
› Povzbudit studenty ke vstupu do podnikání, jako alternativní možnosti úspěšné profesní kariéry a rozvíjení jejich sebevědomí při realizaci vlastních nápadů.
› Navázat a propagovat spolupráci s institucemi, které začínajícím podnikatelům poskytují zázemí a podporu (CzechInvest, MPO, podnikatelské inkubátory, ESF, banky).
Hlavní výstupy projektu:
Hlavním výstupem projektu je vytvoření zcela nového vzdělávacího předmětu, který rozvíjí studijní program posluchačů závěrečného ročníku bakalářského, magisterského i doktorského studia. Vzdělávací kurz probíhá kombinovanou formou:
› Distanční forma – využívání informačního portálu: e-learningové kurzy, testování dosažených znalostí, motivační videa, případové studie.
› Prezenční forma – účast na tematických workshopech, procvičování získaných vědomostí při týmovém řešení případových studií.
Základními stavebními kameny programu jsou:
1. Modul e-learnigové aplikace, která shrne esenciální poznatky z oblastí každodenní podnikatelské praxe (projektové řízení, tvorba business plánu, atd.).
2. Vytvoření souboru případových studií.
3. Tematické workshopy, kombinující vědomosti z elearningové aplikace a týmové řešení komplexní případové studie.
4. Krátká motivační videa a tzv. „success stories“ úspěšných mladých „inovátorů“ ČVUT v Praze.
Odpovědný řešitel: Fakulta elektrotechnická, ČVUT v Praze
Další řešitelé z Ústavu ŘEP: Prof. Ing. František Freiberg, CSc., Prof. Ing. K. Macík, CSc., Doc. Ing. J. Zahradník, CSc., Ing. Theodor Beran, PhD., Doc. Ing. František Klimeš, Doc. Ing. Michal Kavan, CSc., Doc. Ing. Jan Kožíšek, CSc., Ing. Jan Bauer, Doc. Ing. Václav Dolanský, CSc., Mgr. Pavel Sládek, PhD.
Spolupracující organizace: Fakulta strojní ČVUT, Masarykův ústav vyšších studií ČVUT, Úřad průmyslového vlastnictví, Institut svazu průmyslu ČR, rektorát ČVUT, TIC ČVUT.
Grantová podpora: ESF Projekt JPD 3 – 4.2 podpora inovací ČVUT TRIPOD CZ. 04.3.07/4.2.01.1.
Trvání projektu: 2006 - 2008
Hlavní výstupy:
Projekt je zaměřen na zvýšení kvality spolupráce vědy a výzkumu a podnikatelské sféry. Ve středu pozornosti stojí výchova k podnikatelství, v ochraně duševního vlastnictví a v oblasti transferu technologií a řízení projektů. Hlavním úkolem ústavu ŘEP je vytvořit modulární e-learningový kurz „Management a ekonomika podnikání“.
Odpovědný řešitel: Doc. Ing. Martin Zralý, CSc.
Další řešitelé z Ústavu ŘEP: Ing. Tomáš Peterka, Ing. Martin Plachý, Ing. Barbora Stieberová, Ing. Miroslav Žilka
Grantová podpora: Tento projekt je financován ze státního rozpočtu ČR, z rozpočtu hl. města Prahy a z Evropského sociálního fondu
Trvání projektu: 09/2006 - 08/2008
Hlavní výstupy:
Realizací projektu vznikl nový vzdělávací program v oblasti podnikového řízení, který prošel pilotním ověřením s manažery vybraných MSP. Vzdělávací program je zaměřen na technicko-manažersko-ekonomickou integraci v rámci podnikových procesů. Jeho koncept vychází z praktických zkušeností a současných teoretických přístupů, s důrazem na využití vhodných manažerských nástrojů pro malé a střední podniky (MSP).
Bližší informace o projektu naleznete zde.
Odpovědný řešitel: TOVEK s.r.o.+ prof. Z. Molnár
Další řešitelé z Ústavu ŘEP: prof. Ing. Zdeněk Molnár
Grantová podpora: 1ET210170503
Trvání projektu: 2005 - 2007
Hlavní výstupy:
Vytvoření ontologie, na základě které bude možno sjednotit pohledy různých subjektů (organizátora, podnikatelských subjektů, investorů a manažerů) na problematiku identifikace příležitostí k vytváření synergických podnikatelských seskupení.
Výsledky výzkumu jsou směrovány do několika oblastí, ve kterých mohou být využity. Především je to oblast tvorby (vývoje) konkrétních znalostních bází na podporu zvyšování konkurenceschopnosti podniků, dále je to využití metodických nástrojů a postupů pro tvorbu taxonomií pro efektivní aplikaci analytických, rešeršních a monitorovacích systémů pro vytěžování informačních zdrojů (aplikace metod Competitive Intelligence).
V neposlední řadě budou výsledky výzkumu využitelné pro systémovou integraci externích informačních zdrojů do manažerských podnikových informačních systémů včetně vývoje. Důležitým výstupem pro podnikovou praxi bude ověřená metodika hodnocení efektivnosti výdajů do systémů konkurenčního zpravodajství.
Odpovědný řešitel: Doc. Ing. Václav Beran, DrSc. (FSv, ČVUT v Praze)
Další řešitelé z Ústavu ŘEP: Prof. Ing. František Freiberg, CSc., doc. Ing. Theodor Beran, Ph.D., prof. Ing. Karel Macík, CSc.
Spolupracující organizace: Fakulta dopravní ČVUT v Praze, Fakulta architektury ČVUT v Praze
Grantová podpora: C-VZ MŠMT
Trvání projektu: 2005 -2011
Hlavní výstupy:
Hlavním cílem výzkumného záměru bylo zvýšit přínos stavebních investic (budov i staveb) pro ekonomiku České republiky a společnost ve vybraných problémech, jejichž řešení považuje široká veřejnost za naléhavé. Za tím účelem je třeba splnit tyto dílčí cíle:
1. Vytvořit teorii a praktické aplikace funkce užitků stavebního díla v čase tak, aby vznikl relevantní nástroj integrující uživatelské nároky, zadání uživatele, rizika, neurčitosti a časový faktor potenciální uživatelské příležitosti vázané k stavebnímu dílu v kontextu fyzického i sociálního prostředí. Vedle cyklů nákladového charakteru (řešeno v letech 1999 – 2004) rozvinout dále cykly užitku a jejich komparativních výhod.
2. Zavedení metodického přístupu GRID do technicko-ekonomických disciplin a vytvoření odpovídajících praktických aplikací pro předmět řešení, vedle cyklu nákladového charakteru, řešeno v letech 1999 – 2004.
3. Vytvořit praktický nástroj hodnocení užitné hodnoty a ceny technického díla s dlouhodobým životním cyklem z pohledu uživatele. Za tím účelem je třeba vytvořit koncepci hodnoty místa a polohy, jež by nahradila tradiční pojetí založené na fyzické dostupnosti a odpovídala by podmínkám nové ekonomiky, kde se uplatňuje též symbolický rozměr a měkké faktory lokalizace. Zejména při pořizování veřejných statků financovaných z veřejných zdrojů, nebo dlouhodobě zatěžujících veřejné zdroje (na příklad ekologicky obtížným odstraněním technického díla (současná problematika tzv. brownfields), musí být v praktickém použití u výrobků s dlouhodobým spotřebním cyklem vedena zcela jinými kriterii, než je minimalizace nákladů či maximalizace finanční efektivnosti.
4. Vytvořit nástroje pro rozhodování o nakládání se stavební substancí a územím s ohledem na jeho užitné hodnoty a potenciál trhu z hlediska municipalit, státních orgánů a minoritních skupin.
5. Zajistit praktickou využitelnost a seznámení veřejnosti s výsledky výzkumného záměru.
Ke splnění výše uvedených cílů bylo třeba se zabývat:
› identifikaci procesů v různých oblastech stavebnictví a strojírenství na základě procesní představy a toků (linearita versus nelinearita procesního popisu, stabilita, charakteristiky energetické náročnosti apod.)
› definováním klíčových ukazatelů efektivnosti procesů se zvláštním zaměřením na ukazatele užitku a na lidský faktor (tzv. měkké faktory a vazba na předcházející bod.)
› distribucí znalostí projektového managementu a facility managementu
› distribucí znalostí v procesech aplikací metod znalostního inženýrství, charakteristiky mikroekonomiky a externalit, tzv. nová ekonomika – možnosti a limity
› modelováním procesů (zejména vizualizaci a simulaci procesů) se zaměřením na optimalizaci procesů
› metodami strategického plánování v inovačních procesech ve stavebnictví s vazbou na strojírenství, elektrotechniku, chemii,informačními a komunikačními technologiemi pro řízení procesů, zejména technologie pro řízení znalostí
Odpovědný řešitel: Prof. Ing. František Freiberg, CSc.
Další řešitelé z Ústavu ŘEP: Ing. Barbora Košetická
Spolupracující organizace: 3s Unternehmensberatung GmbH, AQA, Turku Polytechnic, Institute for Educational Research, University of Jyväskylä, Center for Higher Education Studies, Leeds Metropolitan University, Universitat Jaume, ANECA, Navreme Boheme, European University Association, Universitat de Valencia
Grantová podpora: Leonardo da Vinci: PILOT PROJECTS, LANGUAGE COMPETENCES, TRANSNATIONAL NETWORKS. AGREEMENT
Trvání projektu: 2005 - 2007
Hlavní výstupy:
Projekt byl zaměřen na rozvoj zajišťování kvality ve vybraných klíčových procesech vzdělávacích institucí v souladu s Boloňským procesem. Cílem projektu bylo rozvinout procesy zajišťování kvality zaměřené na prakticky orientované vysokoškolské vzdělávání v prostředí Evropských zemí.
Hlavním výstupem projektu je Interaktivní nástroj sloužící vzdělávacím institucím pro rozvoj kvality řízení procesů spojených s prakticky zaměřeným vzděláváním. Každý z projektových partnerů zpracoval jako benchmark pro rozvoj interaktivního nástroje klíčový proces ze své instituce. Pro každý proces byl vytvořen informační systém pro podporu zjišťování jeho kvality, navržen jeho model a vytvořen systém hodnocení kvalty klíčového procesu.
Předmětem řešení ústavu ŘEP byl klíčový proces „Tvorba studijních programů ve spolupráci s průmyslem“. V rámci projektu byl proveden průzkum názorů absolventů oboru Řízení a ekonomika podniku a rovněž průzkum názorů zaměstnavatelů absolventů tohoto oboru. Cílem těchto průzkumů bylo získat podněty pro rozvoj studijního oboru Řízení a ekonomika podniku v souladu s potřebami trhu práce. Dále bylo záměrem vytvořit síť kontaktů na absolventy a zaměstnavatele a začít s nimi budovat užší vztah.
Průzkum názorů absolventů byl zaměřen na tyto oblasti:
a) charakteristika zaměstnání absolventů (název společnosti, odvětví, pracovní pozice, charakter vykonávané práce, spokojenost se současným zaměstnáním),
b) využití znalostí a dovedností v praxi – odborné, soft skills, jazykové (do jaké míry byli absolventi připraveni v rámci jednotlivých předmětů na zvládání požadavků praxe a co si museli doplnit),
c) hodnocení studia, jednotlivých forem a průběhu výuky a návrhy na zlepšení,
d) identifikace se studiem a zájem o pravidelná setkání absolventů organizovaná ze strany školy.
Hloubkové osobní rozhovory se zaměstnavateli byly zaměřeny na získání názorů na několik tematických okruhů, mezi něž patří např.: dovednosti absolventů, dále pak názory na důležitost praxe a možnosti jejího zajištění ze strany zaměstnavatelů. Byla také zjišťována ochota zaměstnavatelů spolupracovat při úpravě studijních programů (zájem o účast v Advisory Board).
Webové stránky projektu: http://www.dequ-info.net
Odpovědný řešitel: Doc. Ing. Martin Zralý, CSc.
Další řešitelé z Ústavu ŘEP: Prof. Ing. F. Freiberg, CSc., Prof. Ing. K. Macík, CSc., Prof. Ing. J. Mádl, CSc. (Ú12123) + asistenti + doktorandi
Spolupracující organizace: Katedra manažerského účetnictví, VŠE v Praze
Spoluřešitelé: Prof. Ing. Bohumil Král, CSc., Prof. Ing. J. Fibírová, CSc., Ing. L. Šoljaková, CSc.
Grantová podpora: GAČR č. 402/03/1386
Trvání projektu: 2003-2005
Hlavní výstupy:
› Určení integračních charakteristik controllingu a manažerského účetnictví významných pro podnikové řízení.
› Specifikace integračních charakteristik vybraných manažerských nástrojů podnikového řízení.
› Rozbory výsledků v pracovních týmech se zahraničními partnery.
Odpovědný řešitel: Prof. Ing. František Freiberg, CSc.
Další řešitelé z Ústavu ŘEP: Ing. V. Brdek, Prof. Ing. K. Macík, CSc., Doc. Ing. M. Zralý, CSc., Ing. P. Žemlička
Spolupracující organizace: Badegruber & Partner GmbH (Rakousko), West Pirkanmaa District Municipal Federation of Education (Finsko), FASE, S.L. (Španělsko), University of Glamorgan (Anglie), University of Southampton New College (Anglie), World Education Fellowship (Anglie), Technical University of Liberec (ČR), Centre for Higher Education Studies (ČR).
Grantová podpora: Socrates-Grundtvig Project 89775-CP-1-2001-CZ-Grundtvig-G1
Trvání projektu: 2001-2004
Hlavní výstupy:
Hlavním výstupem projektu bylo vytvoření modulárního, flexibilního souboru vzdělávacích kurzů k podpoře celoživotní vzdělávání v rámci evropského kontextu s cílem poskytnout kompetentním pracovníkům v oblasti vzdělávání příležitost k rozvoji jejich vlastních zkušeností. Výstup obsahoval 11 modulů vytvořených s využitím ODL technologie a e-learningového prostředí. V rámci projektu byly sledovány primárně tyto cíle:
› Umožnit členům cílových skupin (vzdělávací pracovníci v širokém spektru institucí) porozumět klíčovým faktorům a problémům, které se týkají institucí poskytujících celoživotní vzdělávání, vnímat jejich souvislosti a sdílet zkušenost a náměty.
› Vytvořit kurzy na bázi flexibilního systému distančního vzdělávání podporovaných distanční mi technologiemi. Obsahem kurzů byly např. témata finančního řízení, marketingu, technologie distanční výuky institucí poskytující celoživotní vzdělávání.
› Poskytnout učební texty, které budou snadno přístupné, a modifikovatelné podle země užití a periodicky aktualizované.
› Podporovat úsilí o inovace a kontinuální zlepšování personálního rozvoje v celoživotním vzdělávání a tréningu.
Odpovědný řešitel: Prof. Ing. Antonín Zelenka, CSc. (Ú12123)
Další řešitelé z Ústavu ŘEP: Doc. Ing. M. Kavan, CSc.
Spolupracující organizace: TU-Dresden, TU-Budapest, TU-Liverpool
Grantová podpora: Leonardo 2, EU D/99/2/013043/PI/II.1.1.c/Kont
Trvání projektu: 2000-2003
Hlavní výstupy:
Uspořádání mezinárodní konference k danému tématu.
Využití výsledků projektu při školení managementu vybraných čs. podniků.
Odpovědný řešitel: Doc. Votava (ZČU Plzeň), Prof. Ing. Zdeněk Molnár, CSc.
Spolupracující organizace: ZČU v Plzni, UK v Praze, Univerzita of Genova, King’s College London, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Trexima Zlín, Úřad práce Plzeň, Berufliche Fortbildungzenter der Bayerischen Wirtschaft, Parco Scientifico e Tecnologico della Liguria
Grantová podpora: Leonardo da Vinci CZ/00B/F/PP-134013
Trvání projektu: 2000/12 - 2003/11
Hlavní výstupy:
› Průzkum stavu, potřeb a možností rozvoje e-learningu v malých a středních podnicích a úřadech práce v partnerských zemích (Itálie, SRN, ČR, UK).
› Vývoj a odpilotování dvou e-learningových modulů v Learning Management Systemu EDEN a to jak v češtině, tak i v angličtině: Podnikové informační systémy; Elektronické obchodování.
› Diseminace 27 modulů vyvinutých modulů s tématikou: Informační technologie v podnikové praxi; Informační a komunikační technologie v podnikové praxi; Řízení podniku; Projektový management; Výrobní procesy.
Odpovědný řešitel: Prof. František Trnka (UTB Zlín), Prof. Ing. Zdeněk Molnár, CSc.
Grantová podpora: MŠMT 265300021
Trvání projektu: 1999–2004
Hlavní výstupy:
› Výzkum stavu využívání znalostního managementu v českých podnicích a analýza možností jeho využití pro zvýšení konkurenceschopnosti podniku.
› Výzkum stavu informační bezpečnosti v českých podnicích a analýza jejího významu a možností pro zvýšení konkurenceschopnosti podniku.
› Výzkum stavu využívání Data Miningu a v českých podnicích a analýza možností jeho využití pro zvýšení konkurenceschopnosti podniku.
› Výzkum stavu využívání internetových technologií a Internetu v českých podnicích a analýza možností jejich využití pro zvýšení konkurenceschopnosti podniku.
Odpovědný řešitel: Prof. Ing. Karel Macík, CSc.
Další řešitelé z Ústavu ŘEP: Prof. Ing. F. Freiberg CSc., Doc. Ing. V. Dolanský, CSc., Doc. Ing. J. Kožíšek, CSc., Prof. Ing. Dr. J. Vysušil, CSc., Doc. Ing. J. Zahradník, CSc., Doc. Ing. M. Zralý, CSc.
Grantová podpora: grant: MŠMT č.212200008
Trvání projektu: 1998-2004
Hlavní výstupy:
› Využití integrační metodologie OČI/OVY pro integrované produktové řízení – model (Doc. Zralý, Ing. Plachý).
› Návrh a ověření modelu pro hodnocení vědecko-výzkumné činnosti na technické univerzitě (Prof. Freiberg, Doc. Dolanský, Prof. Macík, Doc. Zahradník, Ing. Jobánek, Ing. Rejha, Ing. Soukup).
› Simulační model pro stanovení předvýrobních, výrobních a povýrobních nákladů strojírenských výrobků (Doc. Zralý, Ing. Šmíd).
› Model plánování a rozhodování v integrovaném inženýrství (Doc. Zahradník, Ing. Michalík, Ing. Prajer).
› Modelování cílových nákladů nových strojírenských výrobků – Target Costing, strukturní modely (Prof. Macík, Ing. Zeman).
Odpovědný řešitel: Prof. Ing. František Freiberg, CSc., Prof. Ing. K. Macík, CSc.
Další řešitelé z Ústavu ŘEP: Doc. Ing. J. Zahradník, CSc., Doc. Ing. M. Zralý, CSc.
Spolupracující organizace: České vysoké učení technické v Praze, ČR, Centrum pro studium vysokého školství, Praha, ČR, Masarykova univerzita v Brně, ČR, Západočeská univerzita v Plzni, ČR, Vysoké učení technické v Brně, ČR, VŠB – Technická univerzita Ostrava, ČR, University of East London, GB, University of Luton, GB, University of Glamorgan, GB, Johannes Kepler University Linz, AT,POHTO (The Institute for Management and Technological Training), Oulu, FI.
Grantová podpora: grant: Tempus Phare Compact Measures Project Contract n.CME-97-3026
Trvání projektu: 1998-2000
Hlavní výstupy:
Rostoucí intenzita konkurence a potřeba rychlé, komplexní a odpovídající reakce na změny v okolí si vynucují u těchto institucí zvýšení kvality jejich managementu za účinné aplikace moderních marketingových nástrojů a metod. Orientace projektu do oblasti marketingového řízení vysokých škol byla vedena snahou pomoci překonat určitý odstup vysokých škol od marketingu, identifikovat základní cíle, metody a prostředky vysokoškolského marketingu a pomoci stimulovat zavádění marketingu do vysokoškolské řídící praxe. Kooperace se zahraničními institucemi umožnila čerpat poučení o významu, úloze, nástrojích a metodách marketingu přímo z řídící praxe partnerských zahraničních institucí.
Snahou bylo posílit povědomí o tom o marketingovém řízení univerzity, iniciovat tržní orientaci mezi řídícími pracovníky českých univerzit a zavést tržní principy do systému řízení českých univerzit. Dalším cílem bylo v e vybraných případech provést marketingový audit s cílem porozumět na základě průzkumu všech disponibilních relevantních informací stávající situaci uvnitř a v okolí univerzity pomocí. Zkušenosti získané v rámci projektu od partnerů z EU a ověření jejich aplikovatelnosti v ČR byly sumarizovány v Kompendiu nejlepší praxe marketingu univerzit (Compendium of Good Practice of Marketing at Universities.